Deník výpravy III. běhu
ze Sluneční zátoky do Karibiku
Výprava do Karibiku je za námi. Líbila se vám? A nebude se vám po Sluneční zátoce stýskat?
Zažili jsme toho hodně a vzpomínat budeme dlouho. V průběhu několika měsíců dáme na web fotogalerii. Než ji sestavíme, můžete si proběhlý tábor připomínat i dalšími způsoby:
Autobusy s dětmi, které si jejich rodiče nevyzvedli přímo ve Sluneční zátoce, právě vyrazily. Předpokládaný příjezd k Autoprovozu ČZU ve 14:00 by se nám měl podařit.
Ze Sluneční zátoky odjedeme zítra, 24. 8. okolo 12:00. Předběžný příjezd do Prahy do areálu Autoprovozu ČZU je v 14:00. Budeme moc rádi, když si děti přijedete vyzvednout :-). Jedná se o stejné místo, ze kterého jsme odjížděli.
Pokud si budete vyzvedávat dítě přímo ve Sluneční zátoce, nejlepší čas pro to je mezi 10:00 a 11:00. Prosíme, parkujte svá auta tak, aby neblokovala průjezd autobusů (jsou velké a umí špatně zaparkované auto nechtěně poškodit). Jako nejlepší se nám jeví odbočit k táboru, projet okolo něj po lesní cestě a na konci tábora zaparkovat na louce / odbočce do lesa. Děkujeme za pochopení.
Dnešní den přinesl pořádnou dávku rivality. Superkadeti – naši nejstarší námořníci – vyzvali kapitány na tradiční utkání v softballe. Od začátku bylo jasné, že půjde o souboj, kde se bude bojovat o každý bod.
Napětí rostlo s každou směnou a ještě v poslední vteřině nebylo jasné, kdo se stane vítězem. Kapitáni však ukázali, že mají v rukávu nejen zkušenosti, ale i pořádnou dávku štěstí. Utkání nakonec strhli na svou stranu – a podle táborové tradice to znamenalo jediné: poražení superkadeti zamířili do bahna.
Večerní výprava pak zavedla posádky do okolních lesů. Jednotlivé oddíly se vydaly hledat tajemný pramen přátelství – místo, o němž se vyprávělo, že jeho voda dokáže zklidnit i toho nejnepřístupnějšího mořského vládce. A protože právě s Davy Jonesem bylo třeba uzavřít mír, nezbývalo než se vydat na cestu.
Námořníci pramen skutečně objevili, nabralo se dostatek vody a legenda se ukázala být pravdivá. Davy Jones se s námi usmířil, vrátil všechny zabavené věci a na důkaz nově nalezeného přátelství obdržel každý z posádky vlastní lahvičku s vodou. Někdo ji vypil hned, jiný si ji ale nechal na dobu, kdy se mu přátelství bude nejvíc hodit.
Naši námořníci dnes stáli před úkolem, který prověřil rychlé nohy i bystré hlavy. Abychom získali klíč k truhle s pokladem, bylo nejprve nutné rozluštit zakódovanou zprávu.
Samotná zpráva však nešla získat jen tak. Každý z námořníků mohl vyběhnout pouze pro jeden její úlomek – a kostýmované postavy jej vydaly jen tomu, kdo správně zodpověděl jejich záludnou otázku. Nestačilo tedy jen běžet, rozhodovala i chytrost a duchapřítomnost.
Jednotlivé klany si pak budovaly vlastní centra, kde úlomky skládaly dohromady a snažily se jim dát smysl. Nejrychleji se s hádankou vypořádali modří a žlutí, ale ostatní jim šlapali na paty.
Dnes dopoledne jsme rozdělili tábor na malý (plavčíci a lodníci) a velký (kadeti). Malý tábor se vydal Landu, kde na ně čekaly regaty.
Závodilo se v ledasčem. Ze začátku jen v jízdě dopředu, později i bez kormidelníka, pozadu či bez pádel. Voda šplíchala a křik námořníků se rozléhal široko daleko.
Velký tábor mezitím připravoval divadelní cestu. Sérii drobných divadelních představení zasazených do blízkého okolí. Cílem bylo malému táboru umožnit získat klíč, který otevře truhlu s pokladem. Všichni svůj klíč získali, ale bohužel nám truhlu neotevřel. Budeme muset hledat dál…
Dnes odpoledne se ve Sluneční zátoce konal pirátský karneval. Kadeti rozjeli podniky všeho druhu – otevřeli bar, kasino, arénu a dokonce i dům hrůzy, kde se všichni námořníci tvářili statečně… tedy, než se za nimi zaklaply dveře.
Svačina byla také netradiční. Naše palubní kuchyně si připravila to pravé karnevalové jídlo – hot-dogy. Fronta na přidání se táhla až za dva rohy.
Každý rok se v Tortuze pořádá velké klání věnované památce nejrychlejší pirátské lodi v Karibiku. Měli jsme tu čest být letos pozváni a tak se i naše klany pokusily zvládnout náročné pirátské aktivity.
Včera večer jsme předávali stříbrné řády těm z námořníků, kteří jsou chloubou a pýchou Sluneční zátoky.
Ti, kteří řád večer na nástupu nedostali, ale nemusí zoufat. Kapitáni využívají tuto příležitost ke zpětné vazbě a je zde stále možnost, že stříbrný řád udělí při druhé příležitosti ke konci tábora.
Focení v noci je poměrně složité – kvůli atmosféře se snažíme nasvítit lucernami pouze lodní můstek a loučemi pak kostýmované kapitány a admiralitu. Velké poděkování tak patří exadm. Mírovi, který nástup nafotil.
Včera se odehrála velká námořní bitva mezi piráty (námi) a monarchistickým loďstvem. Potřebovali jsme doplnit zásobu dělových koulí a zlí francouzi, španělé a angličani nám v tom chtěli zabránit.
Naše statečné pirátské posádky jezdily sem a tam a i přes veškeré nebezpečenství přivezly v průměru 7 dělových koulí na klan.
Dovoz dělových koulí byl započítán do velkého klanového klání a způsobil tedy přidání bodů do klanového počítadla. To má letos podobu přesně odměřené barevné tekutiny, kterou následně naléváme do certifikovaných měřících zařízení. Aktuální skóre included níže.
A aby toho nebylo málo, v noci nás při opravě lodí po bitvě napadly (již podruhé) mořské panny. Starší část tábora nás musela zachránit a přes nebezpečí ze strany mořských panen (zabíjejí pouhým dotykem!) opravit poškozená místa na lodi. Kadeti a kadetky proto během hry pracovali s kameny (zpravidla už je znali) a hřebíky (zpravidla to pro ně bylo něco docela nového).
Omlouváme se za nepirátskou terminologii, ale zkoušíme, zda zvládneme použít toto slovo na dobrém místě a ve správném kontextu…
Po proběhlém putování byli někteří námořníci trochu „přežehlení“. Z toho důvodu jsme dnes dopoledne zařadili spoustu odpočinkových a relaxujících programů. A aby to nebylo málo „za odměnu“, tak hned po ránu na snídani naše palubní kuchyně v čele s Vítkem napekla domácí závin (dokonce hned ve třech verzích – makové, marmeládové a tvarohové).
Může být něco dokonalejšího?
Dnešní den Sluneční zátoka docela osaměla. Poslali jsme totiž naše posádky na putování do mnoha směrů, tak, aby navštívili a prozkoumali místa blízká i vzdálená. Šli pěšky, jeli autobusem, vlakem i lodí. A večer se všichni, unavení a opálení, v pořádku vrátili zpět do tábora.
Na včerejším nástupu jsme konstatovali, že když někam ukazuje kompas, měl by se tam někdo vypravit. Podívali jsme se tedy kam ukazuje ten náš. Jaké bylo naše překvapení, když se ručička otáčela hned do čtyř směrů. To jedna Audacia nezvládne. Nezbylo nám tedy nic jiného, než naši posádku rozdělit na čtyři části a každou vyslat jiným směrem. Třeba se alespoň někdo z nich vrátí s pokladem.
Ty nejschopnější jsme vyslali do takových dálek, že jejich cesta zabere celé dva dny. Zítra se na cestu vypraví i naši menší piráti. Snad se večer zase všichni sejdeme zpátky ve Sluneční zátoce.
Tento příspěvek ilustruje slasti a strasti života mezi pirátskou cháskou v Tortuze, nechvalně známou jako hnízdo hazardu, loupení a pochybných existencí vůbec.
Dnes nás čekal výběrový program. Možnost, kdy si každý námořník může zvolit, s kterým z pirátských kapitánů stráví dopoledne.
Každý z kapitánů nabídl svůj originální program. Třeba kapitánka Áďa nabídla výrobu náušnic, s Amy se hrálo na kytaru a relaxovalo (měla tam hodně plno :-). Dokonce i admirál Ondra se přidal a oprášil své dětské zkušenosti žonglování s diabolem.
Najdete, co dělal váš námořník či námořnice?
Jak jsme včera inzerovali, pirátští kapitáni hledali nové členy do svých posádek. Celou noc se radili na svém sněmu a brzy zrána vyvěsili na loděnici soupisku, kdo si koho najal.
Každý z námořníků se tak mohl hned ráno dozvědět, u jakého Pirátského kapitána bude v následujících dnech sloužit. (Pro táborově znalé, v jakém klanu bude).
Následovalo předání táborových triček a jejich batikování. Ale hlavně první hra, ve které se pirátské posádky mezi sebou poměřily. Po trase dlouhé téměř 4 km musely házet kostkou (velkou) a měřili jsme jim čas. Nejrychlejší to dali za 19 minut a 54 sekund. Nevěříte? My téměř taky ne.
Jedeme v tempu! I ty nejmenší děti jsou už schopny trávit čas samy na lodích. K tomu jsme je potřebovali v minulých dnech naučit spoustu námořních pokynů a hlavně některé z nich naučit kormidlovat svoji loď.
Kormidelník ale není jen ten, co sedí na zádi lodi a pádlem určuje, kam se popluje. Je to jakási prodloužená ruka kapitána. Osobnost, která v oddíle umí sjednat pořádek a která má charisma a vůdčí schopnosti k tomu, aby posádka byla v bezpečí. A právě ti byli dnes slavnostně dekorováni.
Večer pak proběhl pirátský sněm. Pirátští kapitáni zjistili, že mají personální nouzi a vyhlásili výběrové řízení na palubní posádku. Podaří se získat místo snů?
Dnešní den se jistě zapíše nesmazatelnou fixkou do deníků našich námořníků. Došlo totiž k dramatické události, kterou vyprovokovali tři monarchové, jenž nás prve vyslali na plavbu směrem ku Karibiku. Ti namyšlení páprdové naše námořníky vyzvali k likvidaci pirátské osady v Tortuze. Tím přetekla trpělovost celé posádky a rozhodli jsme, že se na Anglii, Francii i Španělsko po námořnicku vybodneme a jednoduše dezertujeme směrem k pirátům. Ta cháska je možná podivná, možná nemytá a možná až příliš holduje rumu… ale pořád mají naše sympatie.
Každý večer jsme na nástupu zažili divadlo, během kterého se nám představila nová skupina pirátů. Nejinak tomu bylo i dnes.
Se svou lodí připlul sám Černovous doprovázen čínskou kapitánkou Zheng Yi Sao. A jako druhá dvojice dorazila párty loď Mary Read a Black Jacka Andersona.
Dneska se toho příběhově příliš nestalo. Jsme za to rádi, protože nám to umožňuje pořádně zjistit, kdo se hodí na kormidelnické řemeslo a kdo ne. Naše lodě brázdí mělké pobřežní vody a na pozici kormidelníků se střídají všichni žadatelé o tento post z řad námořníků. Kromě dovednosti to však vyžaduje také respekt posádky který, není vždy snadné získat. Tak kdo to bude letos?
Po potěchu oka a trochu té Tortužské atmosféry…
Dnešní den jsme věnovali průzkumu pirátského města Tortugy a jeho okolí. Samotné město je bohatě vyzdobeno různými pirátskými vlajkami a konečně jsme také našli dobrou mapu Karibského moře (i s obludami a označeným ostrovem rumu!)
Odpoledne pak většina námořníků potkala přátelského piráta (či pirátku), který se za drobnou úplatu s námořníky podělil o pirátské deníky a sáčky na peníze. Ty si však již námořníci museli dnes jít poprvé vyzvednout do banky sami.
I při dobrodružném průzkumu cizozemska nezapomínáme na zdraví. Dnes proběhla pravidelná kontrola hlaviček našich námořnic a námořníků. S radostí hlásíme, že nepřinesla žádné nepřátelské, neřkuli pirátské nálezy.
Pozdravy z dobrodružné výpravy posílá taktéž naše zdravotnice Radka, která dbá o tělíčka i dušičky všech našich námořníků. Do její kompetence spadá mimo jiné výdej léčivých přípravků, které jsou proslulé široko i daleko. Posuďte sami – dokáže jimi léčit jak nastuzení, tak stýskání, odřené kolínko i ztracenou ponožku.
Naše loď Audacia dorazila do Karibiku! Vlny byly milosrdné, kompas nezlobil a díky skvělé navigaci jsme přistáli přesně tam, kde se to nejvíc hodí – v legendárním pirátském městě Tortuga. Kdo tvrdí, že náhody neexistují, ten zjevně nikdy neplul s námi.
Téměř okamžitě po doplutí jsme narazili na první skupinu místních domorodců (jsou to asi piráti, ale psst…). Vypadají celkem vlídně, ale trápí je místní zloduch – nějaký Davy Jones. Zkusíme se na něj vyptat dalších – zatím to vypadá jako pěkně pochybná existence.
Jak jsme slibovali, tak i činíme. Na dnešním nástupu jsme zvládli vyfotit všechny posádky a tak se i vy můžete pokochat a najít své malé námořníky a námořnice.
Dnešní den byl programem naplněný až po okraj. Dopoledne vyrazily všechny posádky do blízkého okolí Sluneční zátoky. Cílem bylo poznat ostatní námořníky v oddílu, ale také zaznamenat všechny změny, které se v okolí staly. Někde je kus vykáceného lesa, jinde zase nová oplocenka. Všude je ale pořád krásně.
Odpoledne bylo ve znamení získávání prvních námořních zkušeností. I ti nejmenší vyrazili na naše moře Landa (samozřejmě po pečlivé kontrole vestiček a správné námořnické instruktáži) a co lépe, dokázali se vrátit i zpět. Většina se plavila na pramicích (tam je potřeba vyzkoušet, kdo je schopen velet posádce a kormidlovat loď), ti nejstarší pak na kanoích.
Zbytek dne byl věnován sportovním aktivitám v táboře. Někteří se vrhli na přehazku, jiní začali hned s trénováním svých softballových dovedností.
Zprávy z první ruky – všichni naši malí (i větší) námořníci dorazili do Sluneční zátoky v pořádku, batohy přežily cestu, slunce svítí a komáři ještě nezjistili, že jsme tady. Hurá!
Po vybalení zásob, rozložení spacáků a povlečení postelí (což je boj, který většina námořníků vyhrála jen velmi, velmi těsně) jsme se vydali prozkoumat jak vlastní tábor, tak nejbližší okolí.
Nejdůležitějším úkolem pro dnešek ale bylo poznat ostatní námořníky ve svém oddíle. Každý správný námořník totiž ví, že dobrá výprava stojí na dobré partě – a ta se nám začíná rýsovat slibně!
Večerní nástup přinesl první překvapení: kromě námořníků na něj totiž dorazili i tři významní monarchové – francouzský král Ludvík XVI, anglická královna Anna a španělský král Juan Carlos. Každý s vlastním problémem: francouzům záhadně mizí lodě, anglické královně chybí něco ostřejšího do čaje a španělská pokladnice by mohla být ideálně ještě plnější, než je.
No co myslíte, jak to mohlo dopadnout? Samozřejmě jsme nabídli pomoc a vyrážíme za dobrodružstvím.
Držte nám palce a sledujte další zprávy z paluby!
Pokud jste hledali fotky oddílů, abyste věděli kam vaše dítě patří tak nezoufejte. Rychlý nástup deště (byť krátkého) nás donutil ukončit nástup o něco rychleji a tak na focení nedošlo. Zítra si ale chvíli určitě najdeme.
V kufrech se to již štosuje, spacáky se válí po obýváku a poslední ponožky záhadně mizí… Ano, je to tady – zítra startuje další letní dobrodružství ve Sluneční zátoce!
Možná se vám doma někdo právě přehrabuje v batohu, možná už čtvrt hodiny přemýšlí, jestli si vzít plyšáka nebo raději druhé tričko. A možná jste to právě vy, kdo potají kontroluje, jestli se do kufru dostal i kartáček na zuby (a nejen oblíbený pytlík bonbonů).
Kam výprava letos zamíří, to zatím zůstává tajemstvím. Ale nebojte, brzy vše námořníkům (i vám) odhalíme.
O děti je postaráno jak nejlépe umíme, vedoucí mají nabito (energií i nápady) a i my už se těšíme na první zážitky.
Držte palce – a kapesníky nechte doma, slzy dojetí letos opravdu nejsou potřeba. 🌞🎒
