Zkoušela věštit z kávové sedliny i naslouchat šumění lesa kolem tábora, ale bohové byli toho dne mlčenliví. Nakonec jsme dopis rozluštili postaru – otevřeli jsme jej a podle obsahu a pár nenápadných indicií se nám šťastného adresáta podařilo najít i bez pomoci z Olympu.
Přesto vás moc prosíme: příště nám to prosím nekomplikujte a jméno svého námořníka na obálku raději napište. Ušetří to nervy nám i naší věštírně 🙂
