Starší námořníci například strávili dopoledne výletem k mořské Charybdě a aby z toho něco měli, sestavili z částí svých posádek hrůzostrašné Skylly za účelem oloupení ostatních. Poté se věnovali mytí našich triér a galér.
To lodníci se věnovali fyzice: snažili se vytvořit dostatečně bezpečný mechanismus, s jehož pomocí by Ikarovo vejce přežilo pád z výšky. Jak asi tušíte, nepoužívali k tomu ani vosk, ani peří.
S blížícím se koncem plavby přišel čas i na psaní odkazů. Vzpomínkové listiny následně posádky vkládají do lahví a zakopou na místě, které jim bylo blízké. Tak schválně — kdy a kdo nějaký z nich v budoucnu nalezne?
V noci nás čekala dobrodružná cesta po místech lidských i božských: navštívili jsme delfskou věštírnu, propluli kolem Sirén, viděli se s bohy i bohyněmi, u Kerbera platili zlatem, které vykoval sám Hefaistos. Podsvětí nás pozřelo, očistilo i vyvrhlo — přímo do ruky záludné čarodějce Kirké. A na konci už čekala Ithaka s osamělou, ale stále vytrvalou Penelopou.
