Probouzíme se opět do slunného dne a ani zima už není taková, jako minulé dny (hlásíme, že se přestáváme vysilovat přemlouváním některých námořníků, že obléct si dlouhé rukávy a nohávy je někdy docela fajn. :))
Taky máme velkou radost, protože i ti největší noční pochodovači si už zvykli a za dnešní noc evidujeme pouze jedno jediné vylezení z postýlky po usnutí. Stýskací slzičky už jsou také minulostí, tak se hlavně neděste, kdyby vám dorazil nějaký smutný dopis psaný v prvních dnech. Kdyžtak se ozvěte a my vás ujistíme, že je s vaším dítětem vše v pořádku.
Souboj s kyklopy jsme sice zvládli, ale bájní hrdinové si velmi silně uvědomili, že je potřeba ještě věnovat hodně času a energie našemu výcviku. Přeci jen zvyklosti, které jsme si do zdejšího světa donesli, zde moc neuplatníme. Na tom, aby se z nás stali praví obyvatelé starověkých řeckých městských států, musíme ještě společně zapracovat.
Tvoříme si zdejší tradiční obleky (tógy), učíme se místním zvykům a řemeslům, skládáme své první zkoušky v učení našeho řeckého hrdiny.
Kadeti vyráží na kanoe, superkadeti soutěží o roli strážce bohyně Athény a snaží se přežít, přehrát a přelstít každého dalšího Athéňana.
V podvečer nás navštívila kouzelnice Kirké. Darovala nám palladia, na která si budeme zaznačovat splněné hrdinské zkoušky. To by nebyla Kirké, aby nám palladia nějak nezakouzlila. Společnými silami je nacházíme a dokonce zjišťujeme, že spolu s nimi získáváme každý i svého patrona… tušíme, že na jeho roli ještě dojde…
Večer se scházíme u oddílových táboráčků a uvědomujeme si, že dny začaly letět jako o závod. Obecně máme pocit, že nálada v řeckých městech je opravdu dobrá.
Do galerie vám dodáme nějaké další fotky z předchozích dní, z foťáků to stahujeme postupně a řadit budeme vše až nakonec, ale i tak věříme, že se v tom vyznáte a své miláčky na nich najdete, tak mrkněte.
