tímto příspěvkem se s vámi pro letošek loučíme. Závěrečný email najdete dnes také ve svých schránkách.
Chceme vám moc poděkovat za pozornost. To, že jste naše příspěvky a fotky sledovali, nás motivovalo v tom psát dál a dál. Je skvělé vědět, že naše dobrodružství sledujete a prožíváte spolu s námi a především s vašimi dětmi.
Jak už jsme psali v emailu, moc vám děkujeme za to, že jste nám na tři týdny své děti svěřili. Pevně věříme, že se k vám vrátily spokojené a plné nezapomenutelných zážitků, i když některé s pupínky…, to nás samozřejmě moc mrzí.
Za rok se na děti znovu těšíme. Pro jistotu připomínáme, že všechny děti, které s námi letos vypluly, mají pro příští rok zajištěno přednostní přihlašování. O všem vás budeme průběžně informovat v emailech, případně sledujte naše stránky. Taky nezapomeňte sledovat náš FB a Instagram a mluvit o Sluneční zátoce s vašimi přáteli a známými. Rádi přivítáme na palubě i další nové námořníky.
Pokud byste pro nás měli nějakou zpětnou vazbu, určitě se na nás neváhejte obrátit. Všechny kontakty jsou zde.
Letos nám toho z naší výpravy zůstalo hodně. Rozklikněte si příspěvek, ať vidíte vše.
Vše jsme vyprali a snad nyní lépe identifikujete 🙂 své věci. Pokud něco z toho poznáváte, určitě se ozvěte a domluvíme se na předání.
Máváme všem dětem.
Pracujeme na finalizaci galerie. Už jsme ji srovnali, jak šel čas, a ještě doplníme fotky ze závěru atd. Tak nás sledujte, ať ten návrat do reality co nejméně bolí.
Dnešek už věnujeme jen úklidu a desinfekci, abychom předali Sluneční zátoku zcela v pořádku. Děti jsou na pláži a zpívají si písničky a společně vzpomínají, co vše zažily.
Vzpomínáme i na všechny, kteří tu s námi už dnes nemohou být a loučíme se i za ně. Všem Beruškám držíme palce, aby byly brzy fit a věříme, že za rok si to společně užijeme ještě o kousek více.
Vám drazí rodiče moc děkujeme za důvěru, kterou do nás vkládáte. Máte skvělé děti a je pro nás čest s nimi trávit celé tři týdny prázdnin. Vůbec to nebereme jako samozřejmost a pevně věříme, že se s dětmi za rok zase shledáme.
Probouzíme se do posledního celého dne. Dnešní den bude hodně ve znamení balení, uklízení a loučení, abychom mohli předat Sluneční zátoku dalším námořníkům zcela v pořádku.
Na cíl naší mise ale rozhodně nezapomínáme. Včera jsme se dozvěděli o Labyrintu a zlém Minotaurovi, že by zrovna tudy vedla cesta k našemu cíli?
Podařilo se nám získat části labyrintu a snažíme se zjistit, jak se dostat k Minotaurovi. Jako první se to daří družině Atalanty. Přesouváme se do přístavu, kde se Theseus s Minoraurem utká, vítězí a získává jeho hlavu.
Sláva! Máme poslední artefakt do našeho oltáře. Vypadá to, že již nic nebrání tomu, abychom se pokusili obonvit slávu starověkého Řecka. Všechny dílky kultury a bájí jsme obnovili.
Další kroky podnikneme po setmění.
Poté, co jsme se všichni na památku vyfotili v řeckých oblecích, přichází losování zlatého Los Pegase. Ceny do něho darovali samotní hrdinové a bohové. To je ta chvíle, kdy se každý rodič doma modlí, aby jeho dítě vybíralo s rozumem a nemusel se díky dovezeným artefaktům kupovat větší byt :).
Ano i městské divy jedou k vám domů :).
Následuje slavnostní večeře a zakončení celé naší výpravy.
Dorážíme za bohy s naplněným oltářem. Všechny díly řecké kulruty jsou opět pohromadě. Všechny řecké báje byly znovu oživeny…spojujeme síly, tvoříme světlo … připlouvá Olymp, sídlo bohů v plné své kráse. Mise byla naplněna, sláva starověkého Řecka obnovena. Ve chvíli, kdy Zeus, Athéna a Poseidon pronáší závěrečnou řeč a odplouvají pryč do světa bohů, udrží slzy jen málokdo.
jako poděkování nám ještě udělují zlaté řády bohů Olympu.
Můžeme se můžeme vrátit zpět do svých domovů a společně si zazpívat: „Jak zapomenout na ten čas…“.
Zpíváme ještě dlouho do noci, čas loučení a slz nemá konce.
Milí rodiče, přátelé Sluneční zátoky, dnes najdete ve svých emailových schránkách email od nás, pokud byste k němu měli nějaký dotaz, jsme tu pro vás a určitě se ozvěte.
Naše mise ale nekončí, naopak touha dojít do cíle u dětí násobně roste… z dětí je cítit obrovské vzepětí a sounáležitost… nás opravdu něco (nejen žádné počasí) jen tak nezlomí…jsme neskutečně pyšní na všechny naše námořníky, a to jak ty, co už jsou doma, tak ty, co pokračují za cílem naší mise.
Včerejší soutěž o ruku Heleny vyhrál Athéňan Miki. S tím se ovšem ostatní města, především pak Sparťané odmítají smířit.
Začíná Peloponéská válka mezi městy… boj na život a na smrt, o zlato, o vlajky, o životy…
Přes lítý boj jsme si málem nevšimli, že na našich životech byla ukryta tajná zpráva. Z ní nám došlo, že na hrdinských kartičkách se dozvíme jak postupovat dále… to však necháme až na zítra.
Odpoledne začínáme psát odkazy našich družin, dochází nám, že naše cesta se skutečně blíží ke konci.
Večer se konají oddílová loučení. Každá družina samostatně, při tmě, svitu měsíce a hvězd rozjímá nad tím, co vše jsme tu letos zažili. Taky vzpomínáme na všechny naše Berušky, které tady s námi už nemohou být. Moc vás do vašich domovů zdravíme a nebojte, výpravu dokončujeme i za vás.
Trasu podsvětím jsme přizpůsobili bouřkovým výstrahám, a i když nás nakonec všechny bouřky minuly, ničeho nelitujeme, upravená cesta podsvětím byla i tak vydařená.
Řada z nás se dnes vydává na Samostatný průzkum se zprávou, zjistíme nějaké další klíčové zprávy o tom, jak k Hádovi?
Odpoledne se snažíme pochopit to, co nám Hádes říkal a jak dál pokročit.
Do toho se rozpoutává boj o srdce Heleny. Vezme si toho, kdo na večerním plese nejvíce okouzlí tancem její srdce.
Nejprve je však potřeba tance natrénovat… nejprve menší tábor, pak větší…
Den vrcholí slavnostním plesem a soupeřením o srdce Heleny.
Konkurence je veliká, skvělých tanečníků nespočet. Za nejlepšího tanečníka plesu byl nakonec zvolen Athéňan Miki. přejeme mu to, ale tušíme, že tohle ještě bude mít ve Spartě dohru…
Andromeda nás na závěr pozvala na procházku po souhvězdích. První odjezdové slzy jsou tu…
Vidět děti, jak jen tak potichoučku sedí na louce, prohlíží si připravená souhvězdí a nasávají atmosféru je něco, na co nikdy nezapomeneme… a věříme, že ani děti ne.
V noci zažili jak kadeti, tak superkadeti spoustu dobrodružství, a tak je (podobně jako včera hrdiny) necháváme dopoledne odpočívat. Je třeba dočerpat síly na závěrečné dny.
Ostatní mají poklidné programy ve svých městských státech.
Po obědě přišel vůbec první déšť letošní výpravy. Nevíme teda, jestli není „déšť“ slabé slovo, kadeti říkali, to je „slejvák jako prase“ :). Název dne zde v deníku tímto přestává odpovídat, ale z trochy vláhy máme radost, tak snad jí nebude přespříliš, jen se pročistí vzduch a všechny programy po svačině budou moci normálně proběhnout.
Po svačině se nám totiž kadeti a superkadeti vymění s hrdiny, tak se už těší…
Athéňané a Sparťané se rozhodli na čas vyměnit hrdiny, byli to právě oni, kdo nás vedli v boji s hydrou, tak je potřeba zjistit, jestli to není funkčnější než vedení hrdinů.
Rozdělují si k sobě jednotlivé městské státy a dosavadní hrdinové zastají roli kadetů.
Celá akce se nesmírně vydařila, užili si to jak hrdinové, tak kadeti (Sparťané a Athéňané).
Večer se vydávají ti starší z nás na cestu podsvětím. Cestou je budou chránit perly od menších dětí, které získali na jejich noční cestě před dvěma dny.
Ráno nás netradičně budí bohové. Došli k závěru, že hrdinové si zaslouží trochu odpočinku a ujímají se na čas řízení měst sami.
Bohové se ujímají vlády ve městech a vyhlašují den oslavy umění.
Athéna, milovnice umění, vyhlašuje soutěž o nejkrásnější obraz, který bude viset s jejím chrámu. Jsou to právě hrdinové, kteří jakmile ukončili svůj odpočinek a nabrali zpět síly, svými tajnými hlasy rozhodli, který obraz to bude. K malování používáme části svého těla, nejmenší kreslí malíčkem, střední loktem, nejstarší nosem atp.
Odpoledne se konají Dionýsovy slavnosti. Užíváme pouťových atrakcí, zmrzlivy, laskomin a zábavy. Večer se účastníme legendárního zápasu hrdinů proti Sparťanům s Athéňany.
Do galerie jsme vám nahráli fotky ze souboje s hydrou, z dnešní pouti a legendárního volejbalového utkání.
Dopoledne se každý městský stát věnuje svému oddílovému programu, doděláváme si 3. hrdinské zkoušky, vyrážíme na samostatné průzkumy se zprávou či si užíváme velkých oddílových her… tušíme, že čas se pomalu krátí, a tak není na co čekat.
Po obědě vede Herakles záchrannou akci proti hydře – obávané nestvůře s hadím tělem, a jejím malým krabíkům, kteří ji chrání.
Jezdíme na pramicích a donášíme písmenka do zpráv, z těch pak na břehu sestavujeme slova (hrajeme scrabble). Cestou unikáme před hydřími chapadly a krabími klepety.
Podařilo se zjistit, že Herakles musí setnut hydře hlavu pomocí meče a ohně. Klan, který šifru vyluštil, dováží Herakla až k hydře a Herakles hydře stíná hlavu. Dozvídáme se, že je lehké se dostat do podsvětí, ale je těžké se vrátit zpět.
Večer tedy vysílají bohové naše nejmenší pro perly, které by nám měly pomoci se z podsvětí dostat. Cestu pro perly pro nejmenší chystají společně kadeti a superkadeti.
Jsme nadšení, myslíme si že letošní symbióza dvou kadetských oddílů se neuvěřitelně podařila. Nejen proto noční cesta pro nejmenší dopadla skvěle. Spolupráce všech kadetů je jedním z nezapomenutelných okamžiků letošní výpravy. Dojímáme se už teď…. a to ještě zdaleka nejsme u konce.
Noční bouřky se nám vyhnuly, ale i tak se vzduch maličko pročistil. Vzhůru na další den…
Po snídani svolává služební hrdina Oddyseus nástup zrovna ve chvíli, kdy Pénelope se svým otcem vedou debatu o tom, že má Pénelopé už čas na vdávání. Dohoda zněla „až dokončíš rubáš, tak si vybereš toho, koho si vezmeš za muže“. Otec je neklidný, protože rubáše nepřibývá. Zjistil, že Pénelope se vdávat nechce a rubáš v noci tajně párá.
Vyhlašuje tedy, že každý zájemce o její ruku musí vyrobit nějaký výrobek („ušít kus rubáše“), aby byl rubáš co nejdříve ušitý a Pénelope si vybrala svého manžela.
Celé dopoledne tak vyrábíme výrobky a pomáháme Pénelopé s ušitím rubáše…
Před obědem hlásí otec Pénelopé, že rubáš je hotov, budou zásnuby.
Pénelopé má ještě jednu podmínku. Vezme si toho, kdo natáhne její luk. Zkouší to postupně všichni hrdinové, děti povzbuzují, ale až do chvíle, než se chopil luku Oddyseus, nikdo s lukem ani nehne.
Jakmile Oddyseus uchopil luk, okamžitě natáhnul a vystřelil šíp.
Pénelope se tak stala snoubenkou Oddysea.
Po obědě máme oddílové programy, skládáme další hrdinské zkoušky, ladíme své řecké tógy, abychom měli vše nachystané na večerní slavnostní uzavření Pandořiny skříňky.
Po setmění se potkáváme, abychom společně uzavřeli spolu s našimi hrdiny všechny strasti, chmury, války, nemoci do Pandořiny skříňky.
Poté předstupujeme před Die, Athénu a Poseidona, kteří již v plné božské síle hodnotí, co vše se nám zatím povedlo. Děkují nám za obnovení významné části řecké kultury, čímž se podařilo bohům navrátit jejich sílu. Oni nám za to jako poděkování udělují stříbrné řády řeckých hrdinů. Atmosféra nepopsatelná…
Na závěr Poseidon velí k tomu, abychom semkly všechny své poslední síly a pokusili se najít Háda… Uleháme do postýlek a těšíme se na naše závěrečná dobrodružství.
Na začátku jsme si tu dost stěžovali na zimu, tak ta už nám opravdu není :).
Celý den budeme děti stříkat vodou, věnovat se pořádně odpočinku a budeme podnikat výpravy na pramicích, kanoích a vydatně se koupat. Cílem je přečkat vedra a doplnit síly na závěrečnou část výpravy.
Mladší tábor dnes skládá své kormidelnické zkoušky. Prokazují Diovi své schopnosti ovládat loď, ukazuje se, že už to všichni krásně umí.
Pokračujeme v plnění dalších hrdinských dovedností, dnes těch klidovějších.
Večer na nástupu rekapitulují Perikles a Herodotos, jaký kus cesty jsme už ušli. Připomínají nám celou naši dosavadní cestu.
Kirké zjišťuje, že se jí vrátila část božské síly, ztracené na začátku naší výpravy a slibuje nám, že se pokusí každému z nás splnit jedno tajné přání. Do kouzelné truhly ho musíme vhodit do zítřejšího setmění.
Večer jdeme brzy spát, i když se nám děti zahnat v tom vedru moc nedaří.
Vydáváme se na hledat Pandořinu skříňku. Delfané (Starší lodníci) vyráží pěšky na pěší dvoudenní putování, ostatní na své jednodenní putování. Střední lodníci do městkého státu Písek. Mladší lodníci do městského státu Varvažov. Starší plavčíci do záchranné stanice Makov, mladší plavčíci na soutok Skalice a Lomnice.
Všechny skupiny nám průběžně reportují o tom, jak se mají, vypadá, že nálada je ve výpravách dobrá a za pomoci máčení se všude, kde to jen trochu jde, bojují výpravy s velkým horkem.
Podaří se navrátit nemoci, zlost a další neřesti do Pandořiny skříňky?
Naštěstí naděje zůstala…
Na nástup se nám z jednodenního putování vrátili všichni kromě obyvatel Korintu (středních lodníků) . Ti si přes samé koupání nevšimli, že už jim jede vlak a tak dorazí dalším :). Každopádně jsou v pořádku a mají tak o zážitek navíc (nebojte, lívance jim schováme).
Sparťané a Athéňané i Delfané jsou v pořádku na místě nocování. Užívají si koupání v Orlické přehradě a vedra zatím zvládají.
Mladšímu táboru se podařilo najít a zpět uzavřít v Pandořině skříňce stesk a chamtivost. Uvidíme, s čím zítra dorazí ti starší…
Nezapomeňte sledovat naši galerii, máte tam od nás další fotečky (přímo live z putování).
Zážitky z války o Tróju a následného udílení bronzových řůdů v nás stále ještě velmi rezonují. Není však čas dlouho vyčkávat, to, co jsme se dozvěděli, znělo jasně, musíme najít Pandořinu skříňku, abychom z ní vysvobodili naději a také všechny strasti, nemoci a bídu zavřeli zpátky dovnitř.
Athéňané a Sparťáné (superkadeti a kadeti) se vydávají na hledání Pandořiny skříňky již dnes, všichni ostatní vyrazí na svá putování zítra. Předtím si musí hlavně pořádně odpočinout.
Z odpočívání nás přerušila Antigona. Došlo jí, že jak nás tak pozoruje, nejsme ještě dostatečně připraveni na tak těžký úkol, jakým je navrácení zla a nemocí do Pandořiny skříňky. Radí nám, že pokud najdeme Pegase, mohli bychom od něj získat nějakou tu sílu navíc. Pegas je tvor známý tím, že se vždy vrací domů pomůže nám při našem návratu zpět z putování.
V cestě za Pegasem nám brání chyméry. Berou nám životy čtením čísel z našich čel. Postupně se dozvídáme, že musíme Pegase osedlat. Nacházíme tedy nymfu a s její pomocí jsme Pegase osedlali. Každý z nás získává energii od Pegase na zítřejší výpravu v podobě jeho pírka. Nic už nebrání tomu, abychom se i my ostatní vydali hledat Pandořinu skříňku a uzavřeli do ni vše, co se z ní poztrácelo.
Superkadeti i kadeti mezitím dorazili v pořádku na místo nocování. Superkadeti na pramicích sjížděli Otavu a Vltavu, kadeti vyrazili pěšky směr Zvíkov. V galerii máte pár fotek, které s námi ze svého putování sdíleli. Dle zpráv jim počasí přeje, noc byla sice chladnější, ale nálada v týmu dobrá.
Dnes začíná náš den ve starověkém Řecku společnou všeměstskou rozcvičkou. Během dopoledne probíhají kormidelnické zkoušky starších oddílů, superkadeti plní na kanoích, kadeti a lodníci na pramicích.
Po obědě nám Achilles pověděl, že Trója je jedním z posledních řeckých měst, kde vládne krutovládce Paris. Zkoušíme na Tróju útočit, ale po chvílce velí Achilles k ústupu. Snažíme se budit dojem, že náš útok je u konce. Ve skutečnosti se pokusíme vyrobit obřího trojského koně, díky kterému pronikneme od území Troji a zaútočíme tímto způsobem.
Rozděleni do družin (klanů) těžíme dřevo a železo, vyrábíme hřebíky a prkna a z jednotlivých dílků sestavujeme malé trojské koníky.
Akce nás velmi baví a když už máme koníků dost pověřuje Zeus Hefaista, aby sestavil obřího trojského koně. Hefaistos slibuje, že do večera bude hotovo.
Po setmění vyrážíme směr Trója. Helena vyjednává s Parisem a vysvětluje mu, že jsme se vzdali a o odpuštění ho prosíme naším speciálním darem. Paris dar s radostí přijímá a otevírá brány Tróje. Neodhalil však naši lest. Uvnitř koně je ukrytý Achilles, který se tak dostává dovnitř do Tróji a Parise svrhává.
Nadešel čas, kdy se Zeus rozhodl ocenit některé z nás bronzovými řády. Rozcházíme se tak do našich měst a u svých městských divů nám hrdinové udělají bronzové řády městského lidu.
Celý večer se skvěle vydařil a věříme, že atmosféra dnešního večera zůstane ve vzpomínkách dětí již navždy.
Ráno dorážíme na slunný ostrov Serifos, kde nás vítá král Polydektés a vyvolá ze zástupu hrdinů Persea a jeho matku Danae.
Král dává Perseovi úkol, přinést hlavu Medúzy. Pokud to zvládne, dostane jeho království. Pokud to nezvládne, bude si moci vzít jeho matku Danae za ženu.
Kudy k medúze nám prozradily vševědoucí Graie. Vydat se tam můžeme až po setmění.
Během dne plníme další hrdinské zkoušky, včetně zkoušek plaveckých. Vyrážíme také na pramice a starší děti na kanoe.
Kormidelnické zkoušky se blíží…
Počasí je dnes příjemné.
Po setmění svolává Zeus mladší z nás a starší z nás Poseidos a vydáváme se do zahrady gorgon (medúz). Naším úkol je přinést králi Polydektovi hlavu medúzy. Plížíme se neslyšně mezi chapadly, které na nás, jakmile nás jen trochu uslyší či uvidí, strašidelně zasvítí.
Celá akce probíhá ve skvělé atmosféře, v lese je absolutní ticho a tak si nás chapadla skoro ani nevšimla.
Medúzu jsme úspěšně vylákali ven z jejího hnízda a tak ji Perseus mohl úspěšně setnout hlavu. Tím Perseus splnil svůj úkol a získal Polydektovo království.
Za svitu měsíce uleháme do svých postýlek a vstřebáváme další prožité zážitky.
Krásné slunečné ráno narušují plíživě se rozšiřující diskuse, který městský stát je nejlepší. Athéňané, Starťané, Thébané, Korinťané…?
Čím více se sžíváme s životem ve svém městě, tím více to dáváme najevo před zástupci ostatních měst.
Diovi došla trpělivost a svolává ihned ráno nástup… nazlobili jsme ho a rozhodl se sebrat celému Řecku oheň, uhasíná všechny plamínky a zůstáváme nadobro bez ohně.
Rozcházíme se na své programy a přemýšlíme, jak oheň do Řecka navrátit.
Sice nemáme oheň, ale není čas ztrácet čas v našem řeckém vývoji. Skládáme další hrdinské zkoušky, zdokonalujeme se v jízdě na pramicích, přetváříme námi dovezená prostěradla v pravé řecké oděvy.
Po obědě nás svolává Athéna a navrhuje, abychom rivalitu mezi městskými státy ukončili a spojili své síly. Rozdělujeme se do vyrovnaných družin tak, aby v každé byli zástupci všech měst a současně zástupci různě starých dětí. Klíčem jsou patroni, které nám včera přidělila Kirké.
Prometheus nám přiznává, že oheň se ukrývá v Diově paláci a navrhuje se vydat oheň z paláce odnést. Sám se toho v čele ujme… stáčí, budeme-li ho následovat a oheň společnými silami doneseme do našich měst.
Obří oheň v Diově paláci nás zaujal, odnášíme si plamínek a přenášíme ho rukou každého z nás až do našich městských států. Na počest donesení ohně a oslavování bohů pořádáme historicky první Olympijské hry.
Na nástupu nás chválí Zeus, za naše bohyoslavující hry. To, co ho však rozezlilo, je, že jsme mu odcizili oheň z jeho chrámu. Prométheus se přiznává, že to byl on, kdo oheň ukral. Zeus ho potrestal připoutáním ke skále v pohoří Kavkaz a nechal ho na pospas orlovi.
Na večerním nástupu Dia přemlouváme, aby Promethea propustil.
Večer mají další oddíly táboráčky.
Do galerie jsme vám přidali další fotoúlovky, jak dopadla Olympiáda a další vypráění z dneška, vám doplníme zítra.
Probouzíme se opět do slunného dne a ani zima už není taková, jako minulé dny (hlásíme, že se přestáváme vysilovat přemlouváním některých námořníků, že obléct si dlouhé rukávy a nohávy je někdy docela fajn. :))
Taky máme velkou radost, protože i ti největší noční pochodovači si už zvykli a za dnešní noc evidujeme pouze jedno jediné vylezení z postýlky po usnutí. Stýskací slzičky už jsou také minulostí, tak se hlavně neděste, kdyby vám dorazil nějaký smutný dopis psaný v prvních dnech. Kdyžtak se ozvěte a my vás ujistíme, že je s vaším dítětem vše v pořádku.
Souboj s kyklopy jsme sice zvládli, ale bájní hrdinové si velmi silně uvědomili, že je potřeba ještě věnovat hodně času a energie našemu výcviku. Přeci jen zvyklosti, které jsme si do zdejšího světa donesli, zde moc neuplatníme. Na tom, aby se z nás stali praví obyvatelé starověkých řeckých městských států, musíme ještě společně zapracovat.
Tvoříme si zdejší tradiční obleky (tógy), učíme se místním zvykům a řemeslům, skládáme své první zkoušky v učení našeho řeckého hrdiny.
Kadeti vyráží na kanoe, superkadeti soutěží o roli strážce bohyně Athény a snaží se přežít, přehrát a přelstít každého dalšího Athéňana.
V podvečer nás navštívila kouzelnice Kirké. Darovala nám palladia, na která si budeme zaznačovat splněné hrdinské zkoušky. To by nebyla Kirké, aby nám palladia nějak nezakouzlila. Společnými silami je nacházíme a dokonce zjišťujeme, že spolu s nimi získáváme každý i svého patrona… tušíme, že na jeho roli ještě dojde…
Večer se scházíme u oddílových táboráčků a uvědomujeme si, že dny začaly letět jako o závod. Obecně máme pocit, že nálada v řeckých městech je opravdu dobrá.
Do galerie vám dodáme nějaké další fotky z předchozích dní, z foťáků to stahujeme postupně a řadit budeme vše až nakonec, ale i tak věříme, že se v tom vyznáte a své miláčky na nich najdete, tak mrkněte.
Probouzíme se do slunného, ale chladného dne pravého starověkého Řecka. Dřív, než jsme se pořádně stihli rozkoukat ve svých městech, svolává sloužící hrdinka Helena nástup. Je potřeba si ujasnit, co že se to včera vlastně stalo: jak nás podvedl Hádes, jak padl Olymp, jak bohové ztratili svou moc, jak si nás hrdinové rozdělili do svých měst a že naším společným cílem je pomoci bohům zpět na Olymp.
Na nástupu vystoupí Odysseus a hlásí, že není na co čekat. Připomene, že v tomto světě existuje pokrm, jenž dokáže vrátit božskou sílu. Je to jídlo nesmrtelných, ambrozie. Nachází se však na Ostrově kyklopů. Na nic nečekáme a vydáváme se tam. Přenášíme ambrozie, co nám síly stačí. Že budou kyklopové tak obrovští, ohavní a děsiví jsme vůc netušili. Naštěstí nad nimi vítězíme svou mrštností, chytrostí a schopností předstírat, že jsme ovce :). Zjistili jsme totiž, že kyklopové, jako chovatelé ovcí, znají pouze ovce a tak, když vypadáme jako ovce, nejdou po nás.
Cíl získat dostatek ambrozií se podařil. Kyklopy společným posměchem a pokřikem zaženeme zpět do jeskyní a chvíli to vypadá, že máme vyhráno. Jenže když bohové ambrozii snědí, nic se nestane. Po pádu Olympu přišli nejen o sílu, ale i o spojení se svými symboly. Ambrozie jim může pomoci až ve chvíli, kdy se obnoví alespoň část jejich božské podstaty.
Hlavní ale že, že se v boji s kyklopy nikdo nezranil a neztratili jsme příliš mnoho sil.
Mrkněte do galerie, máte tam fotky ze Zkoušky bohů a večerního Olympu. Současně jsme dopsali včerejší den i tady v deníku a tak s námi můžete prožít celou výpravu na Olymp.
Po zbytek dne se seznamujeme se svými hrdiny a řeckými městy. Hlavním cílem pro nadcházející dny je stát se pravými občany řeckých měst a učedníky bájných hrdinů.
Pod vedením Dia se v podvečer vydáváme směr Apollonův chám, kde nám vyjevuje Pythie své proroctví, že obnovit slávu Řecka můžeme skrze poznání jeho historie (báje a pověsti) a vybudování zašlé slávy. Věští, že bohové nechali starověké Řecko upadnout více než se zdá. Ale je zde naděje. Musíme začít u základů, u řeckých občanů a měst, ve kterých žijí. Zapojit se do nich a znovu vybudovat jejich slávu. V oltáři chrámu také nacházíme relikvie bájných řeckých hrdinů, které budeme postupně sbírat a sestavovat.
Atmosféra věštby je skvělá a po ní se vydáváme do svých postýlek. Dnes jsme toho zažili skutečně moc, tak je potřeba se na další den pořádně vyspat.
Noc byla znovu chladná, ale děti jsme preventivně obskládali dekami, tak jsme zimu zvládli v pohodě.
Po snídani svolává služební kapitánka Isa nástup a znovu hlásí, že pevnina je na blízku. Přistáváme a z kompasu zjišťujeme divnou věc, jsme opět v Řecku… malým dětem to připadá vtipné, velkým trapné, kapitánům podivné, admirálům podezřelé, ale je to tak.
Že něco není v pořádku, nám však dochází až ve chvíli, kdy na nástup, na kterém mluví admirál Larry, dobíhá naštvaný admirál Larry, a křičí, proč jsme mu neřekli, že už je nástup. Přitom nástup celou dobu on sám vede…
Najednou tu stojí vedle sebe pravý admirál Larry a kdosi, kdo se za admirála Larryho vydával (pracovně mu začínáme říkat „fejkový admirál Larry“).
„Fejkový admirál Larry“ se nám představuje jako delegát, který tu zajišťuje zážitkové programy pro cizince a rád by nás na jeden pozval. Neprozradí nám, o co jde, ale nese název „Zkouška bohů“.
Nezdá se nám to, ale rozhodujeme se, že do toho jdeme…ostatně to co vyhledáváme, je dobrodružství, tak pro ne.
Vydáváme se tedy oddíl po oddílu na zážitkový program „Zkouška bohů“ a uvidíme, co se z toho vyklube. Rozhodně jsme obezřetní a ve střehu.
Už při vysílání to působí dost podivně, ale jakmile jsme se setkali s prvním místním obyvatelem, je opravdu jasné, že tady něco nehraje.
Postupně potkáváme Platóna, Pythagora, Sofokla, Homéra, Aristotela, Sokrata, Periklése a Herodota. Každý nám vypráví svůj příběh a dává nějaký úkol. Podařilo se nám získat kusy bájné kroniky, ale ještě musíme vypátrat, co si s kusy dále počnout.
Současně zjišťujeme, že každý z nás, kdo získal na Zkoušce speciální artefakt od Platóna, může vystoupit na samotný Olymp. Ještě tedy nevíme, co to ten Olymp přesně je, ale zážitkový delegát nám na to dělá skvělou reklamu, tak uvidíme…
Každopádně nás trápí, že artefakty pro vstup na Olymp získaly jen děti. Nikdo z admirálů, kapitánů ani vicekapitánů artefakt nemá…
Proč právě dnes, proč právě my a hlavně z jakého důvodu se to všechno děje, moc nechápeme, ale domlouváme se, že se pokusíme večer po setměním směrem k Olympu vydat… Držte nám palce, evidentně to nebude snadná pouť. Kór když s námi nemohou jít naši kapitáni. Dosud jsme bez nich neudělali ani krok…
Ještě před večeří nám vysvětlili skvělým divadýlkem kadeti, jak správně třídit odpad.
Ihned po setmění se nám zjevil bůh Apollón a nabízí, že nás na Olymp odvede. Pod jeho vedením tedy dorážíme na Olymp – sídlo bohů.
Nemůžeme tomu uvěřit, opravdu tu sedí skuteční bohové. Nikdy jsme nic takového neviděli.
Bohové si sotva všimli, že jsme přišli a tak máme prostor poslouchat jejich diskuse. Zjišťujeme z nich, že tu sedí a hoduje Zeus, Athéna, Poseidon, Persefona, Afrodita a Hefaistos.
Z rozhovoru je vyruší bůh podsvětí, Hádes. Jde z něho strach. V podstatě se nám vysmál do obličeje… byl jsem to já, kdo vám nastražil svitky a chtěl vás tak dovézt na Olymp, byl jsem to znovu já, kdo stočil vaše plachty zpět do Řecka, když jste ho chtěli napoprvé opustit a ano, byl jsem to opět já, kdo vás svedl na Zkoušku bohů, aby se tak díky vám dostal na Olymp. Nevycházíme z úžasu, ale všechno najednou dává smysl.
Ve své řeči však pokračuje. Zcela rozlítěn vyčte bohům, že nechali upadnout sebe i říši. Města chátrají a jsou plná hladu, lidé nejsou bohabojní a místo toho se bohům vysmívají a plivou na ně, nechali rozpadnout chrámy i sochy. Po zemi řádí nemoci a zločin. Jeho výčet nemá konce… načež začne trestat. Mocným kouzlem svrhne bohy a sdělí jim, že nejsou hodni Olympu. Nás uvězní v čase a místě starověkého Řecka, dokud neodčiníme své hříchy.
Bohové stojí pod Olympem a prohlíží se navzájem. Zjišťují, že ztratili svoji sílu. Neposlouchají je hromy, blesky, ani vlny. Vystoupit zpátky na Olymp by bylo nemožné. Bohům zbývá poslední možnost – povolat bájné hrdiny a požádat je o pomoc. Ti však nechtějí a tak jim Poseidon nabídne něco za odměnu. Nechají hrdiny vybrat si pod sebe své poddané z řad cizinců. Navíc jim jako dar dají svá rodná města.
Co to tedy znamená pro nás? Ještě před chvilkou jsme byli námořníky a nyní se stáváme měšťany starověkých řeckých měst pod vedením bájných hrdinů.
Superkadetů se ujímá Theseus a Atalanta v městě Athény. Kadetů Leónidás a Helena v městě Sparta.
Starších lodníků se ujímá Prométheus a Pýthie z Delf. Středních lodníků Odysseus a Penelopé z Korintu. Mladších lodníků Achilles a Pandora z Rhodosu. Starších plavčíků Héraklés a Antigona z Théby. Mladších plavčíků Perseus, Danaé a Andromeda z Argosu.
Jakmile si nás hrdinové rozdělili, sami usoudili, že je potřeba se na další kroky hlavně vyspat a odvádějí nás do svých příbytků.
Noc byla sice chladná, ale obecně proběhla bez problémů, nemusíte se o děti obávat, jsou to šikulové a svou první noc zvládly skvěle. Kdo bude potřebovat, přidáme mu určitě na další noc deku navíc.
Hned při ranní rozcvičce je evidentní, že se blížíme k pevnině. Dle teploty to vypadá na polární oblasti, ale člověk nikdy neví ;-). Uvidíme, co ukáže palubní kompas…
Po snídani nás svolává služební kapitán Guláš a hlásí připlutí na pevninu. Admiralita dle plaveckého dress codu už tuší, že nehledě na aktuální teploty jsme si lepší místo na koupání nemohli přát. Dopluli jsme k břehům Řecka. Rozhodujeme se vyhodit kotvu a jít prozkoumat zda tu zůstaneme, nebo se poplavíme někam dál.
Vydáváme se po oddílech na průzkum okolí a až se všichni setkáme, řekneme si, jak dál.
Naše průzkumy řecké pevniny i ostrovů se odehrávají celý den. Louky, lesy, křoviny, pláže i rozbouřené moře…
Někteří z nás podnikají své první plavby na pramicích. Rozdělujeme se do posádek, učíme se všechny potřebné povely, zkoušíme pádlování i řídění lodi.
Před nástupem se účastníme pravého dovolenkového animačního programu. Hudba, tanec, drinky,… super zábava!
Na nástup doráží admiralita znovu se svými cestovními kufříky, trochu nás to překvapilo, protože animační program byla pro nás velká zábava, ale pro admiralitu vypadá, že to není nic, čemu by chtěli věnovat tři týdny času.
Dokonce je nepřesvědčily ani neznámé svitky, které se nám podařilo na našich průzkumech okolí najít. Evidentně něco znamenají, ale dle admirality nic, co by nás donutilo v této řecké zimě zůstat.
Pro lepší organizaci posádky nám superkadeti představují, jak má vypadat správný režim dne na palubě lodi Audacia.
Poté znovu zvedáme kotvu a uvidíme, kam dál nás vítr zavane. Ostatně akt vyplouvání se ukazuje pro děti jako velká zábava :). Snad to nebude na tři týdny prázdnin málo… :).
Tamtamy si šuškají, že to letos vypadá na Cestu kolem světa….
Po večeři znovu zpíváme a hrajeme v Podchodu, myjeme se a uleháme podruhé do svých táborových postýlek.
Nálada na palubě je dobrá, stýskacích slziček minimum. Pokud byste měli jakoukoliv obavu, určitě se s námi spojte.
I dnes vám přidáváme do galerie další fotky, tak mrkněte, jak se máme ;-).
Hlásíme, že všechny autobusy v pořádku dorazily do Sluneční zátoky. Jdeme se rozdělit do oddílů a dát si první zátokový oběd!
Všechny domů moc zdravíme!
Po rozdělení do oddílů a prvním obědě, jsme se pustili do prvních oddílových programů.
Seznamujeme se s prostředím lodi Audacia, obcházíme hranice a nastavujeme pravidla, jak tu budeme společně fungovat. Dozvídáme se, co znamená kouzelná formule ZABUVEPOJÍVOČI, co TABU, UTA-UTA a další.
Hrajeme první seznamovací hry a poznáváme staré i nové kamarády ve svých oddílech.
Před večeří svolává služební kapitán Veverka náš první společný nástup.
Vypadá to, že admirál Mára chytil zas tu svoji dobrodružnou náladu a spolu s admirálkou Áďou a Larrym debatují, kterým směrem letos natočíme plachty.
U rozhodování rozhodně nemůžeme chybět a tak i my přicházíme s nápady: „směrem do Rio de Janeiro!“, „na Tahiti!“, „do Nigérie!“ „do Japonska“!… překřikujeme se jeden přes druhého.
Pro naši admiralitu vypadá, že nic není problém. A tak prostě vyplouváme a třeba obeplujeme rovnou celý svět. Naloděním na palubu lodi Audacia se z nás stali plavčíci, lodníci a kadeti. Každý oddíl má svého kapitána, případně vicekapitána.
Na plavbu je však potřeba se řádně vybavit! Každý z nás dostává od admirálů svou pravou námořnickou čapku zvanou debilku a učíme se společně základní námořnické pokřiky.
Poslední, co zbývá, je vyvěsit vlajku Sluneční zátoky, a můžeme zvednout kotvu.
Vyplouváme!
Na počest vyplutí střílíme tři salvy z lodního děla Julinky.
Po večeři následuje první mytí, hraní a zpívání v Podchodu.
Tím je náš první společný den u konce.
Stýskacích slziček pár evidujeme, ale určitě ne nic, co by vás mělo zneklidňovat.
Do fotogalerie jsme vám nahráli první fotky. Chceme, abyste co nejvíce nasáli atmosféru na palubě. Pokud jste své dítko tentokrát na fotkách nenašli, netruchlete, určitě se brzy dočkáte.
Pro jistotu připomínáme, že se odjíždí ze Suchdola, od garáží autoprovozu České zemědělské univerzity v 10:00 (sraz 9:30).
Pokud byste si chtěli zadávat lokalitu do navigace, doporučujeme zadat ulici Sídlištní, Praha 6-Suchdol a koukat vpravo, poté co minete plavecký bazén.
K odjezdu připomínáme:
nástupní list
těm, kteří neposlali elektronicky, tak kopii kartičky pojišťovny a potvrzení od lékaře (platné musí být po celou dobu konání tábora)
Pokud přivezete své dítko přímo do Sluneční zátoky, dejte nám to prosím vědět.
Zkušení námořníci již ví, že pradávná admirálská pranostika praví: „Pokud si všichni účastníci plavby naloží na palubu Audacie holínky a pláštěnku, pak za celou výpravu ani jednou neprší!“
Bohužel nám dosud nebylo dopřáno to otestovat. Každý rok po prvním vydatném dešti naopak přibývají nové a nové historky. Uveďme namátkově: dokupování holínek u Vietnamců v Písku, doposílání balíku s pláštěnkou expresní doručovací službou či využití o dvě čísla menších holínek zapomenutých po 1. turnusu…
Takže připomínáme, že tři týdny jsou dlouhá doba a zabalit si holínky a pláštěnku se opravdu vyplatí!
Pokud se bojíte, že se vám bude po dětech stýskat ;-), máme tu pro vás několik doporučení:
Hodně dětem pište
Adresa na tábor:
Jméno dítěte (sice nás připravíte o spoustu zábavy při pátrání po adresátovi, ale i tak doporučujeme jméno uvádět :-)) LDT Sluneční zátoka Vráž u Písku 398 32
2. V případě obav, že je s vaším dítětem něco v nepořádku, nám napište, buď na email nebo sms nebo volejte.
Pro jistotu upozorňujeme, že je v táboře špatný signál. Proto, pokud se nedovoláte ihned, zkuste to znovu, případně zavoláme zpět. V minulosti se osvědčily i sms zprávy. Napište a my pak zavoláme.
Pevná linka:
Je v pracovně hospodářky a primárně slouží pro objednávání potravin. Pokud se Vám nepodaří dovolat na mobil, je možno v naléhavých případech využít pevnou linku, případně nechat vzkaz na záznamníku: 382 289 124
Pokud spolu s námi odpočítáváte dny do vyplutí, doporučujeme si krátit čas balením. Inspirovat se můžeme tímto seznamem.
Tři týdny jsou dlouhá doba a nikdy nevíte, kam nás plachty Audacie zavanou. Takže buďme ready! na pobyt jak v tropických vedrech, tak polárních oblastech či monzunových deštích.
Ve vašich emailových schránkách byste měli najít předodjezdové informace. Ostatně, když čtete tento příspěvek, vypadá, že jste je našli a nemůžete se dočkat jako my :).
Pokud byste měli jakoukoliv nejasnost, neváhejte nás kontaktovat.
Zkušenější námořníky už to asi nepřekvapí, nováčky snad nevyděsí, ale v rámci přípravy na naši výpravu, si nezapomeňte s sebou přibalit jedno bílé prostěradlo.
Prostěradlo si v průběhu výpravy společně přetvoříme na tematický kostým. Pokud doma žádné nemáte, doporučujeme koupit třeba zde.
P.S. pro rodiče: Dětem o prostěradle při balení řekněte, zvýší se tak šance, že nám na táboře neobarví erární táborová prostěradla a vám to své nedovezou zpět domů🙂 .
Přípravy vrcholí, ladí se poslední detaily, aby právě letošní výprava byla ta nejlepší.
Pro ty, co to ještě neznají, tak zde na této stránce budeme všem rodičům, prarodičům, přátelům a známým zprostředkovávat naši výpravu, aby si ji mohli alespoň trochu užít s námi.
Budeme tu průběžně psát deník z výpravy a do galerie nahrávat fotografie, které vám ještě lépe dokreslí naše dobrodružství. Tak se těšte. My se taky těšíme.
