Krásné slunečné ráno narušují plíživě se rozšiřující diskuse, který městský stát je nejlepší. Athéňané, Starťané, Thébané, Korinťané…?
Čím více se sžíváme s životem ve svém městě, tím více to dáváme najevo před zástupci ostatních měst.
Diovi došla trpělivost a svolává ihned ráno nástup… nazlobili jsme ho a rozhodl se sebrat celému Řecku oheň, uhasíná všechny plamínky a zůstáváme nadobro bez ohně.
Rozcházíme se na své programy a přemýšlíme, jak oheň do Řecka navrátit.
Sice nemáme oheň, ale není čas ztrácet čas v našem řeckém vývoji. Skládáme další hrdinské zkoušky, zdokonalujeme se v jízdě na pramicích, přetváříme námi dovezená prostěradla v pravé řecké oděvy.
Po obědě nás svolává Athéna a navrhuje, abychom rivalitu mezi městskými státy ukončili a spojili své síly. Rozdělujeme se do vyrovnaných družin tak, aby v každé byli zástupci všech měst a současně zástupci různě starých dětí. Klíčem jsou patroni, které nám včera přidělila Kirké.
Prometheus nám přiznává, že oheň se ukrývá v Diově paláci a navrhuje se vydat oheň z paláce odnést. Sám se toho v čele ujme… stáčí, budeme-li ho následovat a oheň společnými silami doneseme do našich měst.
Obří oheň v Diově paláci nás zaujal, odnášíme si plamínek a přenášíme ho rukou každého z nás až do našich městských států. Na počest donesení ohně a oslavování bohů pořádáme historicky první Olympijské hry.
Na nástupu nás chválí Zeus, za naše bohyoslavující hry. To, co ho však rozezlilo, je, že jsme mu odcizili oheň z jeho chrámu. Prométheus se přiznává, že to byl on, kdo oheň ukral. Zeus ho potrestal připoutáním ke skále v pohoří Kavkaz a nechal ho na pospas orlovi.
Na večerním nástupu Dia přemlouváme, aby Promethea propustil.
Večer mají další oddíly táboráčky.
Do galerie jsme vám přidali další fotoúlovky, jak dopadla Olympiáda a další vypráění z dneška, vám doplníme zítra.
